Ziminka
Že je venku zima, to jsem si samozřejmě všimla, přidala jsem několik vrstev nadstandardní výhřevnosti, chodím nabalená…no jako medvěd.
Zima se dá vydržet, teda pokud do ní ještě nefouká vítr. To je pak dost nepříjemný.
Jen mě zaráží, že některé dopravní prostředky mají zatopeno, jiné alespoň zmírňují mráz (což sice nic moc, ale stačí…a můžete si sundat i čepici a rukavice bez omrzlin), no a potom ty, co nějak nestíhají topit. Jako třeba dnes ráno. Venku -18,5 oC, hmmm, to chce oblečení teplejší než teplé. Takže na sebe soukám teplé fusky, funkční triko i spoďáry, dlouhý triko, ten nejtlustší svetr, co mám, šálu, bundu, tlustou čepku a rukavice a valím. Během cesty jsem byla velmi spokojená, jak vhodně jsem se navlíkla a při čekání na zastávce (což nebývá běžné – většinou dojdu nebo doběhnu a jedeme) jsem byla nadšená, že vůbec nepociťuju chlad. Autobus dojel, uvnitř ovšem žádnej hic, ale to mě přece nerozhází, mám teplé oblečení. Náhradní teplé rukavice si cpu pod zadek, aby mi neomrzl. Topení studené. Jasně, autobus se teprve zahřívá. Venku je zima, chvilku to potrvá. Při výjezdu z obce lupám hřející polštářek, abych nestihla prochladnout. Paráda. Topení pořád nic. Však jooo, mám teplý hadříky, to neva. Dám tomu čas. V Březině začíná být zima. Autobus sice hučí, ale to je asi tak všechno. Vlastně jo, asi víří ten ledovej vzduch. Ještě, že mám batoh, na nohách poslouží jako další vrstva. A už vjíždíme do Brna, hurá. Blížíme se ke Staré Osadě a já jen tak ze srandy zkouším sáhnout na topení, aaaano, už je téměř vlažné. V šalince je zima, ale není to taková hrůza. Ale tělíčko je celý promrzlý, tak sedím ještě asi hodinu v kanclu v termoprádle, abych trochu rozmrzla. Na Kordisu mi odpověděli, že autobus není možné v krátké době vytopit. Možná, kdybychom jeli do Prahy, tak před Prahou už by v busu bylo nad nulou. No jo, asi bych chtěla moc.