Přesun ptactva
18. 12. 2009
Letos zůstali ptáčci celkem dlouho ve venkovní voliéře. Při prvních mrazících jsem ráno s obavami chodila ráno zjišťovat počet a fyzické zdraví opeřených jedinců. Při -2 stupních celsiových se kačenky začaly podivně schovávat dovnitř krmného pultu a seděly nalepeny na sobě. Že by jim byla zima? Při pohledu na předpověď a přetrvávajících mrazících došlo k přípravě domácí voliéry a odchytu prcků a následnému přesunu do "teplých krajin". Bránili se, ale nic jiného jim stejně nezbylo. Za pár okamžiků se aklimatizovali a bylo jim to vlastně úplně jedno, že jsou jinde.
Jiné to ovšem bylo s lexíčky. Protože jsme až do začátku prosince čekali na výrobu jejich voliérky na doma, byli venku až do prosince. Že by jim to nějak výrazně vadilo, to se říct nedalo. Ráno jsem jim sice musela dát čerstvou vodu, protože jim přes noc zamrzla. Do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je necháme přes zimu venku a nebo půjdou do tepla. Měla jsem obavu, že když je nechám venku a dám jim tam budku, aby se mohli schovat, seděl by v ní akorát lexa a lutina by seděla stejně venku, je to dacan. Nakonec obava z vysokých mrazů vyhrála a po náročné výrobě bidýlek jsem je lapila a s velikým rozčilováním a řevem se dostali do své nové zimní ubykace. Ovšem, že by byli rádi, tak to moc ne. Byli vyplašení a dva dny nesezobli ani zrnko, nefungovaly ani klásky, ani ovoce.... Třetí den už si zobli, ale stále nic moc. Nakonec se celkem zabydleli, ale jsou plaší, takže se v malé voliérce(oproti venkovní) moc dobře necítí. Budou muset vydržet, v mínus dvaceti opravdu nevím, co by dělali.
A teď už lexík huláká, opět rozhazuje ovoce po zemi a je pánem celé klece. Ještě by se mohli naučit jít na zem, protože jim tam pořád něco padá a neozobané klásky pořád dokola dávám do misek......sem na zem prostě nepůjdou. Bojí se.
A jak se teď v zimě hodí nasušené klásky lesknice, prosa, kukuřice a slunečnice? Velmi. Škoda, že nejdřív skončí 3x na zemi a pak jsou dozobány.
A zima naučila něco i kačenky. Naučily se baštit ovoce a zeleninu- takže jablíčko nebo slaďoučká paprika je okamžitě pryč! Jen ten binec okolo! Už aby bylo jaro a teplo:-)
Jiné to ovšem bylo s lexíčky. Protože jsme až do začátku prosince čekali na výrobu jejich voliérky na doma, byli venku až do prosince. Že by jim to nějak výrazně vadilo, to se říct nedalo. Ráno jsem jim sice musela dát čerstvou vodu, protože jim přes noc zamrzla. Do poslední chvíle nebylo jasné, jestli je necháme přes zimu venku a nebo půjdou do tepla. Měla jsem obavu, že když je nechám venku a dám jim tam budku, aby se mohli schovat, seděl by v ní akorát lexa a lutina by seděla stejně venku, je to dacan. Nakonec obava z vysokých mrazů vyhrála a po náročné výrobě bidýlek jsem je lapila a s velikým rozčilováním a řevem se dostali do své nové zimní ubykace. Ovšem, že by byli rádi, tak to moc ne. Byli vyplašení a dva dny nesezobli ani zrnko, nefungovaly ani klásky, ani ovoce.... Třetí den už si zobli, ale stále nic moc. Nakonec se celkem zabydleli, ale jsou plaší, takže se v malé voliérce(oproti venkovní) moc dobře necítí. Budou muset vydržet, v mínus dvaceti opravdu nevím, co by dělali.
A teď už lexík huláká, opět rozhazuje ovoce po zemi a je pánem celé klece. Ještě by se mohli naučit jít na zem, protože jim tam pořád něco padá a neozobané klásky pořád dokola dávám do misek......sem na zem prostě nepůjdou. Bojí se.
A jak se teď v zimě hodí nasušené klásky lesknice, prosa, kukuřice a slunečnice? Velmi. Škoda, že nejdřív skončí 3x na zemi a pak jsou dozobány.
A zima naučila něco i kačenky. Naučily se baštit ovoce a zeleninu- takže jablíčko nebo slaďoučká paprika je okamžitě pryč! Jen ten binec okolo! Už aby bylo jaro a teplo:-)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář